L.J.Rowlandová: Šógunova dcera 8/10

Jsme v Japonsku, píše se rok 1704. Mladá žena, šógunova dcera jménem Curuhime, umírá s tváří zohavenou neštovicemi. Byla její smrt přirozená? Nebo ji někdo nakazil úmyslně? Právě to musí vyšetřit samuraj Sano Ičiró v první knize s japonskou tematikou, po které jsem sáhla. A musím říct, že hned po jejím přečtení jsem běžela do knihovny pro další podobnou.

Šógunova dcera od Laury Joh Rowlandové je detektivka. Kromě napínavého příběhu nabízí také velmi zajímavý pohled na japonskou kulturu. Dozvěděla jsem se například, co je Seppuku neboli Harakiri, jaký je rozdíl mezi Samurajem a Róninem nebo jak se žilo v Japonsku okolo roku 1700.

Hlavním příběhem vyšetřování smrti šógunovy dcery se prolíná také vedlejší, tajemná linka s trochou magie. Tu bych tam mít nemusela, ale zase na druhou stranu, o to víc jsem byla napnutá, abych se už konečně dozvěděla, jak to s Curuhime a Sano Sanem dopadne…

---

Recenze: Chvilku trvalo, než jsem si zvykla na Japonská jména a zorientovala se, kdo je kdo. Není to tak napínavé jako známé detektivky od severských autorů, ale pro úžasnou atmosféru starého Japonska musím dát 8/10